Dno pánevní
Svaly pánevního dna
Pánevní dno představuje jakýsi
trychtýřovitý útvar tvořený svaly a
vazivem, jejichž vlákna se rozbíhají
do všech směrů. Svaly pánevního dna se
rozkládají mezi stydkou kostí, kostrčí a
hrboly sedacích kostí na spodině
pánevního kruhu. Pánevní dno se skládá
ze tří svalových vrstev, anatomicky
rozdělených do dvou skupin, které leží
nad sebou a mají dohromady přibližně
tloušťku ženské dlaně.
Svaly pánevního dna jsou uspořádány ve
vrstvách tak, že svalová vlákna hluboké
vrstvy probíhají podélně - odpředu
dozadu, vlákna střední vrstvy jdou
napříč pánví a vlákna vnější vrstvy opět
probíhají podélně od kostrče ke stydké
kosti. V oblasti hráze, středu pánevního
kruhu, se svalová vlákna zhušťují a
vytvářejí jakýsi „ opěrný kříž", který
zajišťuje především pružnost a pevnost
svalů. Právě pružnost je důležitá při
podpoře všech vnitřních orgánů u
sebemenšího otřesu těla, který
vzniká třeba i při pomalé chůzi.
Pánev podpírá vnitřní orgány. Když jsou svaly
pánevního dna uvolněné a pokleslé, vyboulí se
břicho a ostatní svaly močového měchýře,
konečníku a vagíny zmenší napětí.
Pánevní dno je tak důležitá část těla, že
pokud se sníží napětí v jeho svalech, může se
úplně změnit držení těla. Sníží se sklon
pánve, dojde k většímu prohnutí bederní
páteře, břicho se vyboulí a ochabnou svaly
močového měchýře. Když jsou svaly
pánevního dna ochablé a uvolněné, nemusí
tvořit oporu pro břišní orgány, jež začnou
klesat, popřípadě se hroutit a padat
k pánevnímu pletenci. To způsobí obrovský
tlak na bederní páteř.
Svaly pánevního dna mají v těle úlohu
uzavírací a vyzdvihující.
Právě Pilatesova metoda učí zvednutí
pánevního dna a zpevnění břišních svalů.